Ahoj 
Miláčku světlo 
Já se s tebou zase hřeji na výslunní, máme se navzájem
Tvá boží jiskra, cítím jak proudí mým tělem, chrámem duše
Tak velkolepá umí být pozornost v přízni když jsme v rezonanci 
Nádherná pouť nás čeká, chci být neustále v tvé blízkosti 
A oznamovat lidem , co přináší tvá podpora a něha rozměrů 
Které ani sama neumím změřit, to, že tu jsi, považuji za zázrak 
Sám Bruno věděl dobře, jak umíš vyléčit nemožné, způsoby přes nebe
Kdyby tak slunce mohlo být s námi neustále, jak zařídit větší ostrost?
Dívám se do nebes, co vše se tam nyní odehrává, léčivý déšť se o to postará
Pokora přichází právě teď nyní, my spolu máme nový plán zářit ještě více 
Nakreslím květ a z něj božskou pránu, stromy, louky o poznání výše 
Ozdobím se barvami osvícení, svou cestu jsem posunula o kousek dál 

Ahoj
Miláčku světlo 
Pojď, vezmu tě do dlaní a krásně prosvítíš mé dlaně, ruce, díla obdivu 
Jako vibracemi nadnášena do vhledů nádherných červených polí od máků 
Mohu v nich tancovat, lebedit si, má zóna lásky a stále přítomna v srdci 
Až se lidi uzdraví probuzením, budou nakonec vidět mnohé, oslňující záře 
Jsou nad městy, vesničkami a v okolí našich aur, klenoty posvátného světla
Přišla jsem do údolí jezera a vzala dřevěnou loďku, nastoupíš semnou?
Pluji tou tůní, jako ve snu byla čistá, průzračná, to očišťuji podvědomí 
Od nánosu minulých dnů, nejsilnější jsem, když žiji naplno svou pravdou 
Tak mnoho objevů určuje můj správný směr, světly si posvítím na sebe samotnou 
Proniká jejich záře k mému srdci, už mohu zase naplno probudit city lásky 
Všechno se děje jak má, správná příležitost jak uchopit zákony vesmíru 
Když by jsi dovolil světlu, může působit i na Tebe, za zkoušku nic nedáš

Ahoj 
Miláčku světlo
Vím, že jsi můj ochránce a já na Tebe se mohu spolehnout, jsme spolu v loďce
A nad námi to plátno milých souměrných hvězdiček, svítí jenom pro nás
Lekníny hladí příď naší loďky, všimlo sis jak se ozdobila vodní hladina květy?
Tak cítím duši uvnitř sebe, opravdový klenot, drahokam mezi všemi, probuzená 
Jen dávky ohromného světla mi dává smysl života, těším se na léto, na máky červené 
Až budou lemovat cestičky mých oblíbených tras, udělám z nich makové panenky 
Na památku, položím je na nejkrásnější místa, protože ony tady jsou stále přítomny
Však uzřím při svítání génius loci tady stál, existoval ve vší síle křehkosti 
Má nevinnost zamířila do mých položek svědomí, dívej na ty červené kvítky
Jak mohou oslnit mou božskost, původ z hvězdiček nebe jak jsme viděli při vyjížďce
Natahuji na loďce ruku k lampiónům přání, vidím tam modlitbičku od Tebe, nepřehlédnutelnou 
Tak to chodí běžně u nás, vidíme prosby lidiček usazené ve frontě na nebi v pořadí 

Ahoj 
Miláčku světlo
Je mi velice přínosné a vzácné se spolu vypravit na plavbu, na tu vesmírnou pouť
A můžeme cestou vysledovat hvězdná tvoření, ty souřadnice našich přívětivých znamení 
Mám něco na srdíčku, poděkování za to, že mohu být zrovna já ten stvořitel děje 
Můj osud jsem si přečetla v oněch těch hvězdách, zářivých světýlek na nebi v bodech
Ony dovolili mi převelice náročný úkol, posunout a proměnit vše do šťastných podob 
Tak teď chci, aby jsi byl přímým svědkem mých zásahů do děje, jako má plná opora
Plujeme jezírkem a najednou se vše jako kouzlem promění, světýlko víš proč moc dobře
Já mohu prozradit tajnou ingredienci do všech mých směrů, bude tě to hřát a pohladí 
Každý kousek tvé skryté části srdce, prohloubit pouta s tou představou, mou vizí 
Protože my jsme světla věčná, nepolapitelná, stačí jenom snít a něco si přát 
A pak vidím stoupat prosbičku v energetickém shluku vibrací jak putují k nám nahoru