Budu létat jako motýl
Budu létat
Jako motýl
Se speciální esencí,která tě probudí
Požene to výš do míst zázraků
Kde jsem se narodila, Zrodila do půvabů
Takovou jakou jsem sebe stvořila, Líbí se ti dál
Mi stále odolávat? Děvče z mraků
Pojď za mnou do říší, probuď v sobě mnohé
Budu létat
Jako motýl
Kam až mi city dovolí, poženu to výš
Kvůli tobě, aby jsi to vše uviděl
Co obsahuje má říše, můj svět vyšších dimenzí
Možná jsem tu pro to, aby jsi uvěřil na zázraky
Jeden před sebou vidíš, umím být milá, hodná
Vedli mě celý život k poslušnosti, já vystupuji z řad
Všech normálních běžných motýlů, jsem extra jediná
Budu létat
Jako motýl
A vím kam mě to dostane, navštívím nové země
Protože chci aby jsi uvěřil, na mé zázraky
Ovládám je kouzelnou rukou, dlaněmi co cítí nebe
Dala mi sama nebesa, do rukou třpyt
Jsou tolik nesoucí, tu tíhu světa, však já umím
S tím efektivně pracovat, vezmu oheň, žár
Ten vše pročistí do nových umů, kouzel
Možná jsem tak trochu kouzelná, všimneš si brzy
Budu létat
Jako motýl
A vezmu tě s sebou, pomocí křídel
Které nás oba nadzvednou, je tam Bůh
On nás vždycky viděl, Chránil a velebil
Možná mi teď spadla slza na papír, píšu tyto texty
Jak žena znovu probuzená, nalezla sebe
Mám mnoho esencí, jen je pustit do světů
Najdou si je ti správní lidé, oni mě utěší, uklidní
Budu létat
Jako motýl
A ty mě v tom všem podržíš, jako můj hrdina
Svatý muž a on přichází, mile se na mě dívá
Pozoruje co ještě neviděl, a vidí mnohem víc
Jsem tichá, nenápadná, ukážu se tam kde je bezpečí
Ty jsi mi ho poskytl, schoulil ho ke mě
Tvořím energetickou snůšku prachu, třpytek
Pohladím jimi tvou milou tvář, je tak milá, hodná
Budu létat
Jako motýl
A přeji si aby jsi udržel, tu osobní jiskru
Nenech se zachytit do otroctví v systému
Snad nás bude víc, těch empaticky chápajících
Vlévá se mi do žil nové aroma, zážeh, vášeň?
Tolik světel a ony nás vidí, cítí na dálku
Že je každý Bůh svého tvorstva, nové dimenze, světy
Naskytl jsi mi podnebí, pro mou inspiraci z venčí
Budu poletovat, abych odlehčila svá trápení
Budu létat
Jako motýl
Ty mou součástí, aby jsi mě podržel
A já se tak mohla dotknout nebe, které je nad námi
Naše hvězdné stropy, dám ti svobodnou vůli
Jakou jsi ještě neovládal, naučíš se pracovat
S impozantními světly, které míří na nás
Můžeme promluvit za ty, co nemohou zvednout ruce
K těm krásným hvězdám, a že tu jsou
Já v tichosti spřádám plány, jak víc vše pochopit....
Budu létat
Jako motýl
Vezmu tě s sebou, mám velmi silná křídla
Sám anděl je vytvořil, dal mi pevnou ruku, mou sílu
A já takto putovala světem, než jsem narazila na Tebe
Možná časem pochopíš, moc bych si to přála
Jsou věci mezi prostory, mezi tím vším
Pojď provedu tě světlem, zaujme tě jeho síla, vliv
Jsem denně se svými průvodci, čtou mi z knih
Které Atlantida nechala zmizet, to je mé umění
Vyprávím si ho spolu s hvězdami, když večer usínám ....