Na ten 

Největší dotek 

Jsem mistr já Bůh 

Prošel jsem měst 

Nádvoří a zahrad 

Abych tě našel 

Vrátila ses k sobě 

Miluji takové ženy 

S ohromnými talenty 

A šarmem přesahující hory 

Na ten 

Největší dotek 

Mohu s úctou pohlédnout 

Na ten květ nejvzácnější

Na rtech máš růž 

Jsi dnes tolik krásná 

Patříš celému nebi 

Ani já nejsem poslední 

Kdo by byl uchvácen 

Tvou srdečnou předností 

Na ten 

Největší dotek 

Dívko milá, spanilá 

Vypěstoval jsem květy 

Hotový růží sad 

Podám ti jednu hotovou 

Vykvetla tak rychle 

Když zjistila účel cesty 

Že půjde za tebou 

Aby jsi ji ovoněla 

Na ten 

Největší dotek

Posaď se 

A nech přicházet 

Esence vnitřní krásy 

To malebné pnutí 

Které tvaruje tvoji duši 

Jak to bylo poprvé 

Předčítal jsem ti verše 

Opravdové bezmezné lásky 

Na ten 

Největší dotek 

Chtěl bych políbit ženu 

Která se z okna dívá 

Vidí za světy v nich 

Ta milá tajemná nebesa 

A v nich andělé, svatí 

Přinášejí ze světa zpráv 

Rozprostřel bych na dlani 

Okvětní lístky růží 

Na ten 

Největší dotek 

Mou milou Bohyní 

Stala jsi se přes noc 

Afrodita mé lásky? 

Trávil jsem čas přemýšlením 

Jak víc potěšit tvé nebe 

Tvůj životní ráj 

Vysázel jsem stromy

Podél tvých oblíbených cest 

Na ten 

Největší dotek 

Mohu se dotknout znova 

Však s velikým přesahem 

Dám do toho srdce 

Aby prostoupila láska 

Láska Božího světla 

Které následuješ 

Ani já nejsem pozadu 

Jsi mou můzou, inspirací 

Na ten 

Největší dotek 

Přinesl jsem dárek 

Nechal ho položený 

Na schodech tvého domova 

Je skoro neviditelný 

Tady máš mé srdce 

Já se ti odevzdávám 

Já Bůh tvůj spasitel 

Přísahám ti věrnost a oddanost

Na ten 

Největší dotek 

Jsi divokou růží

Kterou mohu tiše obdivovat 

Vychvaluji den 

Kdy jsi mi vstoupila do života 

Taková popelka s macechou 

Ty jsi to nevzdala 

A šla jsi dál individuálně 

Věřila si svým pocitům a vizím 

Na ten 

Největší dotek 

Napíšu ódu na radost 

Na každý tvůj krok a nádech 

Skrz blankytné sféry 

Pošlu andělská peříčka 

Tady mě máš 

Já nebeský princ 

Který se zamiloval 

Do mé Bohyně 

Na ten 

Největší dotek 

Málem bych zapomněl 

Stačil jeden pohled 

A hned jsem věděl 

Že jsi ta vyvolená 

Chráněnkyně kroniky Akáše 

Otevírám postupně její čtení 

A ta moudrost připlouvá 

Ve vší lehkosti a jemnosti