Jsem 

Jako motýl 

A ty jsi ho spatřil, poskytl mu bezpečí, v tvé pevné náruči 

Jsi jako pohádka, kterou si rýsuji od mala, vysnila jsem si sen 

Pane Vesmíre, to ty jsi všechno přichystal? 

Jsem natěšená co můj zrak uvidí, tvé dílo rovné mistra 

Chce se mi plakat, přišly emoce dojetí, slza stekla do klína 

Seděla jsem na schodech, schopná to vše vstřebávat najednou 

Jsem 

Jako motýl 

Poslední díl zapadl do skládanky, můžeš to cítit jako já? 

Urazila jsem dost dlouhou cestu a překonala překážek 

Teď vystavil jsi mi most na druhý břeh a já soucitně procházím 

Je to jako ráj a on vesmír dál maloval černou tuží 

A zlatým třpytem z hvězd, stráží naše malebné jádro

Má duše se osvobodila naráz, usmívám se jak hřeje 

Jsem 

Jako motýl 

Možná jako blankytně modrá vážka a ona letí těsně nad hladinou 

Dostala dar veliké odvahy, nechám se přenášet něhou 

Nádhernými vizemi, které mám před očima, jsi jako můj Bůh spasitel 

Vezmu všechny své části, kousky světýlek a spojím ve veliký tvar 

Obrys tvých tváří když se na mě směješ a naše pavučinky mládí 

Protkány v pevná působivá vlákna na obloze 

Jsem 

Jako motýl 

Dej mi trošku něhy a vášně a protnu se jako luk a šíp 

Vystřelím na přímý střed tvého srdečna, do zóny lásky 

Ano vím, tvé srdce dlouho spalo a proto jsem tu já 

Podej mi ruku a chvěj se semnou v té vlně vzrušení 

Přijdu si jako pára nad městem z hučících továren 

Dnes jsem pekla chléb a hebce do mouky napsala tvé jméno 

Jsem

Jako motýl 

Kolik času nám zbývá, my objevili dar nekonečna 

Přes zážitky, úsměvná spojení, slyším zpívat déšť 

Jak ohnul koruny stromů, když vítr do nich zahrál milostnou píseň 

Protly se naše hvězdné osy, řekla mi to princezna večernice 

A tatíček král vesmír to celé vidí posléze najednou 

Tají se mi dech, jsem tiše mlčky a pozoruji co se děje za oponou

Jsem 

Jako motýl 

A ty jsi ho poznal v celé své kráse, půvab který nosím neustále 

Já, šlechetná a sebevědomá žena, přitiskni mě do náruče 

A budeme si něco přát, něco tak mohutného s obrovským přesahem 

Padá kapka deště na tvůj úsměv a ústa, rty, které jsem políbila 

Do soumraků ohně to je to naše nekonečno 

Vtiskl jsi do mě příběhy lidí a já pokládám soucit a laskavost na oltář 

Jsem 

Jako motýl 

Stojím před Tebou nahá, tak moc upřímná až táhne se k dolinám 

Každý můj počin předem znáš, naše nadpřirozená schopnost 

Když je mi smutno, podívám se do nebe, na naše nebe 

Na to obrovské plátno a ty neustále mi kreslíš 

Ty nádherné věci, o kterých jsi mi vyprávěl za současného života 

Jsi jako hvězda v dáli která bdí nademnou a chrání mě 

Jsem 

Jako motýl 

A znám každou tvou cestu, lemována červenými máky 

Dnes jsem tě spatřila ve snu, smrt jako taková neexistuje 

Zhmotnila jsem svou mysl do představ jak se procházíme 

V těch nejvzácnějších zahradách, navlékl jsi mi prsten 

Jako slib věrnosti a oddanosti, svůj slib jsi dodržel ale možná trochu jinak 

Než jsem si představovala, to co se chystá, bude jako poprvé se zamilovat….

Jsem 

Jako motýl 

A otevírám spoustu nových kapitol, s pevnou oporou za zády 

Dnes jsem se podívala do zrcadla, to je ta žena 

Důležitá pro celý svět, přitahuji cenné moudra a zázraky 

A pak cítím ty silné emoce a přeměňuji je v paralelu 

V plátna barevných divokých květů, miluji život a vesmír 

Protože mi umožnil vidět a být spatřena v celém půvabu a kráse