Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsem jaká jsem holubice v lehkosti

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Nabrala jsem směr, snad se neztratím 

V říši lidí, všude procházejí neznámí 

Je mi potěšením se pousmát, zahřát se

Od nich jejich srdečnou laskavostí 

Jsme jako pivoňky, rosteme vzhůru 

Hladoví po zážitcích, nasytíš mě? 

Odrůdou vyjímečných rostlin, které se prosadili 

Mohou růst kam se jim zlíbí, ta pokora

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Můžeš kopírovat můj let, můj bystrý proud

A než se naděješ, zmizím jako pára 

Sednu si do sálu plném zrcadel, vidím tam i tebe 

Jako neodmazatelnou součást, něco si tady zanechal 

Nebudu mít příliš otázek, mohu je položit? 

Třeba mi to vysvětlí a dokreslí děj přes vize

Do mých obrazců, malovala jsem po nich akvarely

Ty máš speciální barvu, přiblížila se ke mě 

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Otvírám v sobě tajné místa, s přesahy

Abych mohla projet svou duši s noblesou 

Ale aby jsi mi dovolil, nemusím již nyní čekat

Nazdobila mě láska z vyšších světů

Děláš jako bys konečně uvěřil, ve hmotu, osud

Přimluvím se za Tebe, v nebi bydlí můj vesmírný tatík

Miluje mě takovou, když zbožňuji makovou zmrzlinu 

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti

Celý parket mi patří, hladím své tělo 

Můj posvátný chrám, který už překvapil 

Svými výkony, jak poslat energii do rukou 

Aby se tě dotkla, putovala tvou paží

Zachytila jsem velice jemně, tvůj odchod 

Vrátil jsi se ke mě, tady jsi mě našel 

V okamžiku jak miluji svět, život, lidi 

Tak to zůstane napořád, přijímám roli 

Byla jsem polámaný anděl, který se zvedl

Připraven to veškeré pouto zachytit 

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Pohladil jsi má vysněná křídla, anděl vytvořil 

Po dlouhých večerech rozhovorů, jsem dnes jiná? 

To je asi tím, že jsem se o půlnoci dotkla Boha 

Můj vesmírný tatík působil hojivou sílou 

Celou mě do ní zabalil, dívej jak zase zářím 

Posbírala se má aura, vytvořila kolem mě diamant 

Tak se to dnes nosí, s grácií jak se rodí ženy

Plně vědomé svých talentů a schopností

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Zjistila jsem, že je rychlost zbytečná 

Dám si záležet, na každý sebemenší květ 

Položím usazená na vodní hladině 

Pestré rozvinuté květy, dívám se tváří do slunce

Pozdravíme se srdečně, vidím projekci mraků

Jsou jako chuchvalce vaty, vidím v nich tváře

Lidé, kteří mi patřili v citu a vlivné emoci 

Proměnila jsem se v květinovou vílu 

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Voním sluncem, pískem z atraktivních riviér 

Poznal jsi mou dlaň, mou ruku, vezmu tě sebou

Ukážu hřátí za obzor, o sebe tvářemi 

Slunce dnes nezapadá, máme jeho přízeň 

Oporou se zvednu jako labuť, skočím do vody

Abych víc zvědomila své vyšší já, chvíli zůstanu 

Pro ten okamžik, aby si tvá mysl tohle zapamatovala 

Nás dva objevitele, analýzátory lidských pocitů

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v lehkosti 

Rozmělňuji prsty, hladinu vody, přilnula ke mě 

Budu jako klavír, rozechvěji tě tóny 

Cítím jemné vzrušení, polibek chceš mi dát 

Nastavuji se abych mohla, vzít si víc než pusu 

Chci tě celého objevovat, v zápětí v proudech

Nezastavitelní jako mořské vlny, vlnky 

Zčechrám se jako nebe, budu nezastavitelná

Počkáš tam na mě, na pláži s úsměvem dokořán

 

Jsem jaká jsem

Holubice v letu 

Zapiš si mé souřadnice a zase uletím 

Pokračuji objevovat další svět, tak jsi mě poznal 

Mám tolik klidných míst po těle, mých zátok

Teď se utiším a budu naslouchat tvým gestům 

Probudím v tobě zájem, dívej se na mě 

Přímo mě do očí, zasadím semínka touhy 

Bude se mezi námi rozpínat do prostorů 

A pak mě vezmeš do náruče, sklouzneš po mých rukou, dlaních 

Svět hraje a je tady pro nás, plně, sytě 

 

Jsem jaká jsem 

Holubice v letu

Zachytíš má slova, šeptám je do vody 

Jako mantru šamanů, harmonie vchází 

Je a byla stále tady, čekala ještě na Tebe 

Až se slzy štěstí dostaví, v květinách 

Rozložená po mých prsou, vůněmi hýčkají 

Na mé krásné ňadra, chvěji se pohledem 

Prorazil sis ke mě cestu, tak velkoryse, prostopášně 

Klaním se dnes slunci, co si pro nás připravilo

Scéna, která se před námi odkrývá