Podívala jsem se do měsíce
Podívala jsem se
Do měsíce
Byl zcela přítomen, vědomý jako já
Měl přizpůsobivou zář, do mých oken
Pronikám kousek po kousku, ohromena
Znají ho lidé po celém světě, kdo jsem já?
Pro něj jsem princeznou, byť královnou
Skládá mi záři k mým nohám, proud světla
Přetrvává v nás okamžik, zážitek touhy
Podívala jsem se
Do měsíce
Tolik jsem chtěla, aby mi vyprávěl
Dlouho do noci můj sen, jeho znění
Určitě pro mě má, tolik příběhů ryzích
Plné čistoty a lásky, vkládám svůj potenciál
Umím naslouchat stromům, dubům
Na místa v hluboké meditaci, mír a klid
Napojuji se na božské zdroje, informace
Předkládám si je do života jako plátna
Podívala jsem se
Do měsíce
Budu tady stát, přímo naproti němu
Nechám upřít jeho pohled, s důvěrou
Že nic neschovávám, mohu říct vše
Kdyby se mě zeptal, pověděla bych
Kam jsem nosila slavnostní šaty
A spěchala abych přišla včas, připravená
Začíná oslavná noc, večer mystický
Rozvíjím debatu na mou nesmrtelnost
Přes veškeré inkarnace, tolik rolí za život
Podívala jsem se
Do měsíce
A on mi postupně mnohé prozradil
Sama jsem byla překvapená, měl svá tajemství
Vpíjím se v jeho věrné proslovy, zůčastněná
Jsou-li obě strany vědomé, přinese to cíl
Dala jsem do toho vše, včetně zásluh
Odměnou mi je přítomnost, ta která je teď
S hlubokým pochopením, o co tady běží
Prostupuji místností, mnoho obrazů v nás
Podívala jsem se
Do měsíce
Vykouzlil na obloze, spektrum krás
Napojen s tvořením nebes, vyšších sfér
Nemusím pochopit, stačí když přijmu
Co mělo se stát a děje se pokaždé
Ten senzační pocit v tiché emoci
Zdobením svých řas, dívám se na vás
Bytosti, které přilnuly do součásti mě
Sdílíme stejný podíl zázraků, v těch krásách
Podívala jsem se
Do měsíce
Nelze jej přehlédnout, ten se nemění
Byl tady dřív než já, hory, kopce
Sleduji jeho světelné projekce, hvězdy
Vmísil se do speciálního místa, má údolí
S pompézní hrdostí, mohu vědět já
Každý má možnost volby, svolení
A ono mi umožnilo prosadit názor
Jsme třpytem z přírody a oslovila nás
Podívala jsem se
Do měsíce
Nezbyl čas na malichernost, mám raději činy
Které dokazují přítomnou hojnost bohatství
Tak upředu zlatou síť z nitek, z vláken
Kde spaly hvězdy celou noc, v podnebí
Vybral si je všechny král, uznávám ho
Je můj princ hvězdář, projektuje do mě
Všechny diamanty mé záře, propustil dar
A já jej teď mohu nést, objímat v náruči
Podívala jsem se
Do měsíce
On tady vždycky byl, podbízel mě
Motivoval k naději, síle uvnitř mě
Až teď jsem poznala sama, můj rozkvět
Inspiroval mě sám jako vůdce, generál
Už jen tím jak světelný byl, snášel se
Mezi těmi body slávy, reflektory světla
Zdobíme se navzájem nevšední podporou
Ta milá vlákna přítomnosti, touhy tím vším
Nechat se unášet, v radosti splněných přání