Vidím se jako květina
Vidím se
Jako květina
Která se vystavila na výsluní, k tomu slunci
To hřejivé teplo, míří rovnou k nám nás rozehřát
Poskládám pohlednice jako leporela z cest
Byla jsem tulák, našla jsem světlo své
Pokryji blahem místa, kterých jsi se dotkl
Dal polibek do rukou, nesu jako mísu zlatých korálků
Možná kouzelný prach zaplní prostor vzadu
Kde sídlí láska srdce, dvě komory, dvě síně
Mohu být doktor, léčitel, posílám slova dál
Vidím se
Jako květina
Nebyla by krásnější, taková ryzí od života
Každý příběh se podílel, sama její veličenstvo
Ševelí vítr a vypráví pohádku, vstoupila jsem do ní ve snech
To podzimní vábení v listech, ono si mě našlo
V hedvábných postelích, spadlo pírko andělské
Dopadlo před tvůj práh, chtěl jsi popřít andělkou přítomnost?
Úsměv zpoza růží, voní Francouzským předměstím
Vidím se
Jako květina
Ta, jež mohla procitnout, probudit se do života
Teď kolem sebe nachází, co přišlo volně ke mě
Za námi po špičkách, cukrová melasa šťáv
Stéká po mých prstech, exotickou smyslností
Nech prostoupit nás, slyším zvonky, harfu
Rytmy mé milé lásky, zlato ojíněné dál se krájí
Zbyde ho víc pro jednoho z těch, který tvoří
Ve hloubkách ověřených a odhalených tajemství a pravd
Vidím se
Jako květina
Tak dej mi ten drahokam, usadím ho mezi křídla motýla
Broušený diamant vytvořen za neustálého tlaku
Stále odolávám stoupat ke hvězdám po žebříku
Princ hvězdář mi přistavil schody do nebe
A že není sám, chce abych šla s Tebou
Porozhlédnout se dál po možnostech
Jak splétat tvořivé kanály kreativitou, která rozsvítila má okna
A okna mého přítele, stydí se velkoryse nad tou scenérií….
Vidím se
Jako květina
Bájná vzácná orchidej, znovuzrozený Fénix
Oheň, který všechno stmelí, do okrasných poupat
Smíchala se zlatá akvarela v kouzelný prach
Přistál mi na polštáři, fouknu ho do místnosti
Do okolí pouličních lamp a cest, které vedou za dobrodružstvím
Dovol mi povolit ty hradby, mé dávné stavení
Vše se spustí naráz, ovázáno je červenou mašlí
Psala jsem z lásky se zatajeným dechem
Vidím se
Jako květina
Rozvíjí se jako poupátko, které jsi nechal u dveří
Tak otevírám novou kapitolu, knihu, za kterou zodpovídám
Mile s hrdostí a svobodnou vůlí v bezpodmínečném stavu vědomí
Iluze matrixu padá, vyzráli jsme nad systémy
Boží hod vánoční, ukázal sněhové květy
Přistála na tvých rtech, drobná malá vločka
Drž ji jemně ať ji nerozpustíš, vášeň sténá v tvých ložnicích
Vidím se
Jako květina
Které se mohl dotknout sníh, mé sněhové království
Nosím zlatou korunu ve vlasů, jako princezna z pohádek
Po boku svého krále, posílám motýlí polibek
Usadil se na tvé tváři, když držela jsem ji v dlaních
Tak poslala jsem kouzelný vítr o domy dál
Kde se cesta klikatí nad rozhlednou, připomíná mi maják
Z reinkarnačních procesů, znám Tebe a ty mě
Vidím se
Jako květina
Mohu odhalit svou citlivost, extra senzitivní
A ve zlatá zrnka proměním, slzy z minulosti dřív
Mávnutím kouzelným proutím, a hvězdný zákon ve mě
Pořadače z vesmíru vybrali právě nás, my v inspiraci
Jak plyne volně pocit, boží velkorysost s darem
Který držíš za zády, prozradím je plný drobných kvítků
Tak umí milovat dobro, navštívilo mě tenkrát
Když venku padal sníh, dal kopcům peřinky
Vidím se
Jako květina
Namaluji stopy z tvých cest, na mých chodnících
Pod mými okny stoupá nebeský šarm
Ovine tě můj pletený šál, voní chutí léta ve flakonu parfému
Rozčešu si vlasy, které mi pohladil anděl
Když stál u mých postelí, jsem v roli za krásku
Z jedenáctého nebe, kousek na nádvoří
Dotkne se tě světlo luny zasněžené, to vytvořil se nám skvostný vesmír
My v součásti brilantních slov podpory
Vidím se
Jako květina
Nesmrtelná a nikdy neuvadá, znáš její zář
Zpoza okny ve váze s vřelou svící na památku
Dům mě tolik blízký, posvítil nám do okolí
Na nebesích se objevila záře jasného původu
Chci jít za ní jako svobodná duše, v letopočtu vážky
Ještě naposled spatřím z dálky siluetu, mává mi
Tak ať je po tvém a budeme šťastni zaznamenávat
Kroky, které vedou přímo k cíli, k mému anděli