Zaslechl jsem srdce cítilo
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
Novou neznámou jiskru, zlaté pohlazení
Sál plný diváků, celý svět to viděl, byli jsme toho svědky
Dlouhá chodba plná obrazů a ty která vcházíš
Vešla jsi jako ryze čistý anděl s pokorou
Večer, který si dobře pamatoval nás, naše činy a skutky
Lidé většinou hovořívají o věcech, ty jsi je však naplnila skutky
Slova, která pohltila mě celého, vůně stále semnou je tady, zvedá předsálí
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
A věř mi, že bude dál ať se stane cokoliv
Pustili jsme se do neprobádaných krajin
Do póz a takto hýbou světy? A my jen přihlížejícími lidskými bytostmi?
Držel jsem v ruce něhu tu krásu ve velkolepých prostorech
Putoval jsem dál životem, přiblížilo se něco k tomu?
Na délku mých paží, anděl poskládal názory vedle mých
Zatajil se mi dech všemi průkazy, nová identita?
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
A dalo ke svolání, tu vyšší radu hvězd a světla
Počínal jsem si velice rád a oslovil postupně kousky tohoto motýla
Který se pomalu vpíjel pod mé velké vrstvy
Vznikly za života běžného chodu prožívání
A teď tu stojíš ty v místnosti plné pláten
Vzal bych akvarelu a vytvořil bych cestu, vážně bych ji nešidil
Podíval do tvých očí a tohle vše by stačilo
Abych zůstal a mohl splynout s úžasy
Přirovnal bych to k obdivu květin, růží…
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
Jak navodit ten důležitý stav s ohromnou jiskrou
Letěla k nebi a dotkla se mého nádvoří
Stalo se něco nevysvětlitelného s přítomností krajek
Zpoza mého milého klavíru, poohlédnu se jemně
Pootočím svůj zrak na milou dámu, impozantní klobouk má
A s důvěrou nese se těmi místy po kterých jsem kráčel snad stokrát
Najednou pozvedla toto místo géniusem locci?
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
Dotek jak z pavích pér, a v těch hloubkách
Našel jsem to zrno, sémě mé surreální velikosti
Můžeš snad pochybovat? Já poznal motýla
Proletěl hebce mým nádvořím v obdivu jak z ptačích letek
Kroužící nad hladinou, voda jemná v zrcadlech
Umožním ti spatřit slovy co jsem viděl já
Tak plyne sama volná elegance, ty jsi zastoupila
Protekla mými vrstvami v působení nevinné révy
Tekoucí pramen zlata v přírodě skryté?
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
V mém obezřetném kroku, omylem upustil jsem přísnost
Ty jsi toho využila a splynula jsi s dary
V hedvábném potkání našich rukou tak naslouchej mi
Já bych byl tím pirátem a ty mou loďkou
Která vrže v dřevěných parketách jako zub času
A já mám ten kompas co našel si senzační směr
Můžeme se ponořit pod hladinu oba naráz
Vidět všechna tajemství navzájem v plné síle
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
A poznalo svůj maják, duše která proplouvala mnoho let
Jednoho dne se to stalo a námořník uviděl
Svou plavovlasou růži, podobná milující ženě
Prosím utřete mé slzy, bere se mi do očí proud
Zanechán ve všechny mé úlevy, kouty a nádvoří
Má mnou vytvořená chodba do Peru přes zrnka kávy
Milující hlas a on mi zašeptal do oušek
Já bláhový olizuji šťávu z hrušek, nechala jsi je v košíku na slunci v neděli
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
Jak na něj duše volá a dovolala se v telepatické rytmy
Pojď a nechme splynout to uzdravené vyšší já
Ta moudrost, která je před námi s tím vším pokořením
Vystavil jsem mosty pro Tebe a ty jsi si hned všimla
Kráčela jsi po nich, já jako zroditel tajných plánů
Nech mě spolknout slova, která pustím žilou
V žáru plynoucí z mých charakterů a povah
Tak jsem byl zamilován? Motýl, který proletěl chodbou
Zaslechl jsem
Srdce cítilo
Já také, mění se to vše předemnou jako zázraky
To vyšší nebe a obloha mi dnes řekla co měla v sobě
Jako tonoucí se stébla chytá, láska a je pro všechny
Mohu jen zaznamenat, co se děje teď nyní
A povolit ten námořnický uzel, vyplouváme krásko
Do nových světů, které se malují před námi
Ve vysokých horách, my obklopeni
Tou majestátní glorilou hraniční s pokorou citů lásky