Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jestli chceš Uvěřit na zázraky

Jestli chceš 

Uvěřit na zázraky 

Musíš se toho pustit, podej mi ruku a pojď semnou 

Svět na nás čeká a je nám plně otevřen, co bude dál? 

Oba budeme překvapení, zázraky, které ještě ani netušíš 

Jdeme po chodníku hlubokou nocí, my to dokázali 

Vzplanout pro veliký nápad toulat se nocí v přítomnosti hvězd 

Sama tomu nemohu ještě uvěřit, svět je tak veliký! 

 

Jestli chceš 

Uvěřit na zázraky 

Musíš vše staré nechat jít, ono již ti nic z toho neslouží 

Tak pusť tam tvoření po svém, umožni myslet na něco jiného 

Nové dílo člověka přes vnímání jiných atmosfér

A očima lásky, jsi toho plný, s tím počítám, že se jen tak nevzdávám 

Rýsuje se před námi cíl a neopomenu tě s sebou vzít 

Můžeme se radovat cestou na vrchol, já a ty spolu ohromní! 

 

Jestli chceš

Uvěřit na zázraky 

A takový umí být svět, ta věčná pouť malicherností 

Které dřív trápili nás, mám lehkou hlavu kam sahá má paměť 

Splnili jsme si vše, po čem toužila naše srdce

Ale bylo tam hodně lásky? Víc než je tady s námi 

S Tebou a nademnou drží nás silněji navzájem 

Ptám se už jsi uvěřil mému mistrovskému činění? 

 

Jestli chceš

Uvěřit na zázraky

Tak pojď stát v dešti semnou, jen tak pro zábavu 

A budeme se tomu smát, jako dva pošetilí blázni 

My budeme totiž jiní, opustili jsme cyklení z běžných řad 

Lidé si kolem nás všímají, jak snadné je mít někoho 

Kdo tě podrží, v šílených nápadech, chci se zamilovat do života 

Skoro jako tenkrát při zrození, víš celá opravdicky! 

 

Jestli chceš

Uvěřit na zázraky 

Svět na nás už čeká, na nás dva obohacené svou vlastní vůlí 

Vyzrát nad systémy uznání, to jsme přece my osobnosti 

Dozrál čas našeho pochopení, všechno je najednou rychlejší

Takové je to probudit se do vědomí, že je to o nás 

Jaké si to sami vystrojíme jako promenádu světel 

Parket je náš ve vlastním objetí sebe samé, samého …

 

Jestli chceš 

Uvěřit na zázraky

Zrovna jsem tomu otevřená víc, dávala jsem ti nápovědy cestou 

Když jsi šel parkem a slunce začalo hřát, jako na znamení podpory 

Věděla jsem, že tam na mě počkáš, naše dlouhá odhodlání 

Musím spěchat rychleji, běžím ti naproti pro ten vítězný polibek 

Dal jsi mi pusu jedinkrát, byla nezapomenutelná jako náš příběh 

Tenkrát v dešti, v kapkovém představení, mohutný bál přírodních projevů 

 

Jestli chceš

Uvěřit na zázraky

Usnadním ti volbu ještě dvakrát, stokrát a pak si vzpomeneš 

Na nebe co jsme spatřili spolu, ten hvězdný emblém 

Udělám na co si vzpomeneš, když budeš plně svůj

Ten medvídek k pomazlení co na ulici stál, ten sladký tulák 

A já ho vzala k sobě domů, pod má ochranná křídla 

Tak pojď ven už tady čekám na polibek z opravdové lásky …

 

Jestli chceš 

Uvěřit na zázraky 

Spočítej namalovaná srdce na chodníku, já ten citový malíř 

Dala jsem si záležet na každém tvaru, obzvlášť ten poslední 

Jsou před tvou brankou do nebes, do toho ráje zážitků a potěšení 

Chci se nadechnout a zavřít oči a když je otevřu, spatřím tě tam stát 

Se šibalským úsměvem, protože patříme k sobě ve vyjimečném kouzlu splynutí 

Ty a já má spřízněná duše po celé délce paralelních časů našeho života ….