Otevřel jsem oči To co jsem uviděl
Otevřel jsem oči
To co jsem viděl
Byl snad čistý anděl, s jasnou svatozáří, chvíli oněměl jsem
Němý tou nádherou a velkolepostí, ta co narušila každodenní refrém
Anděl s laskavou péčí, mohu pro ní postavit hrad nebo spíš zámek
Nalezl jsem laskavost, jíž si cením mnohokrát
Andělé v lidech probouzejí ty nejlepší vlastnosti, o to se sám postarám
Jak jen mohl jsem být slepý a nevidět to celou dobu?
Otevřel jsem oči
To co jsem viděl
Nebylo vůbec k pláči doprovázen jsem už jenom tím
Jak moc mě nadchla, nechám se ovívat jejím parfémem
Vůně její kůže, bude to pokračovat dál? Hvězda, která nezhasne?
Četl jsem v knihách o spatření se v kometách, jako démanty noci
Považuji se za přímého svědka dojatého loučení, byl jsem tu pro ni já
Celou tu dobu jsem miloval a promlouval za mě čistý cit
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Předčilo má dlouhá očekávání, princezna jenom pro mě
Měl jsem to prvenství ji políbit jako všechna poprvé v mém životě
Dává mi jasná znamení, že všechno je dobré, pro co jsem se vždy rozhodl
Vysoká škola učení nechala ve mě povyrůst muže, opravdového elegána
Až ji zase spatřím, posvětí ve mě víru, že je to tak skutečné
Jako my součástí toho pole zalíbení si v nás a naše spolutvoření
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Nemohl jsem předpokládat, že bude do očí bijící
Jak až moc jsem se dávno zamiloval a láska bude pokračovat dál
Kráčí ke mě, je celá opravdová, skutečná představa
Že se ji mohu dotýkat, hbitou laskavostí otevírám dveře svého domova
Obydlí do kterého vtiskla svou skvostnou auru anděla přízraků
Věrně následuji její kroky s respektem a vyčkáním
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Mohl jsem zaznamenat v mapách, hvězdných astronomických
Stal se ze mě trošku odborník, má duchovní čistá vize
Prohloubit ty myšlenky a ony vedou přímo k tobě, mé královně
Milovali jsme se v zahradách šťavnatých jabloní
Tráva byla jako satén, na který jsem ji pokládal s polibky v krční oblasti
Dal bych ji pus moře, jak rozléhá se celý oceán, do mnohých míst
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Odráží se její hlas v místnosti plné obrazů, jsem uvězněn v jejím obdivu
Učaroval bych mile rád, každou její poklidnou část
Vyvolala ve mě neklid mých osamělých rán, zaplnit to místo
Které tady ve mě zanechala, když mířila za zážitky dalekého města
Třeba nechala dopis na rozloučenou, jak je u ní zvykem
Anděl, který se svobody nebojí a umí ji plně prožít po svém
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Zaznamenala kronika Akáše, můj archivář vylovený z hvězd
Chtěl bych se svěřit někomu s mým malým tajemstvím
A sdílet to po svém, vždyť ona je jak anděl velkorysých vlastností
Vytáhl jsem perský koberec a pozval ji k sobě domů
Příběh náš, který zopakoval veškerá jiskření, která jsem zažil surová
Ve všech emocech a notách vnitřních tratosfér
Udělala ze mě opravdového člověka, který se zamiloval do božské krásy
Otevřel jsem oči
To co jsem uviděl
Spatřil můj herbář květů, věnovala mi ho s láskou a zadostiučinění
Že jsem se přimluvil za její slast a rozkoše z hůry vrchů
Ty hvězdné stropy nad námi, klenot můj a já uchráním jej
Jsou to mé autentické vzpomínky na to co jsme prožili
Když došlo k našemu prvnímu setkání, byl jsem její první muž
A ona žena, kterou věrně miluji dál a nepřestaneme
Dokud mým tělem proudí životní puls, její refrém