Posléze 

Jak je snadné 

Duše uvěřila ve světlo krás, tak jak se mne dotýká cit

Láska je jenom jedna, putuje Tebou, putuje mnou 

A rozsvítí stožáry pouličních lamp, nádhernou majestátní glorilou 

Byl přítomen duch Génius locci, zavál ke mě vítr

Něco mi pošeptal na památku, ty všudypřítomné koruny stromů

Procházím důvěrně známou alejí vysokých stromů 

Posléze 

Jak je snadné 

Otevřít to království a ono na Tebe čeká se vší pompou a slávou 

Mluvilo se dnes o nás, v nejhlubších vesmírech, ona to celé pochopila

Semklo se ve mě štěstí, dar, poklad vzpomínek, já dávám před oltář 

Svou čistou nevinnost, je hodná a věrná, oddaná lásce 

Zamyslel jsem se nad tím vším, kde je ten pramen 

Který tekl do útrob zlatým světlem, to požehnání 

Není vidět, ale probudil ve mě citlivost, vztah, napětí 

Posléze

Jak je snadné 

Určit toho samotného mistra, ten co vnuknul mi do hlavy nápad

Uspořádat bál, ples pro moji paní, naše duše se střetnou 

Náhodou se potkají v kouzelných zahradách, dávno jsem se naučil 

Nechat věci plynout, najdou si své místo do vlastních končin a řad 

Ta preciznost tvoření, políbila mne dnes můza

Měla elegantní růžový kabát, oči jako jiskřičky vzájemného pochopení 

Určím ji jako hrdinku v mém bitevním poli něhou a laskavostí 

Posléze

Jak je snadné 

Co mohu ovlivnit, co mohu změnit, nastavím tváře vší slávě 

A bude pro mě odměnou, toho všeho být jako divák 

Který si koupil lístek do přední řady, všude visí jmelí 

Chtěl bych políbit jednu z přítomných dam, ona se nesla v eleganci 

Byla jako anděl ve dveřích, vzpomněl jsem si, že bez ní asi nemohu žít 

Vnukla mi snový pohled na život, na svět, rád se mile přitulím 

Princezna, kterou budu nosit na rukou, pět chválu na její počínání

Posléze 

Jak je snadné 

Jsem celý hotov, ztvárnil jsem nejlepší verze sebe samotného 

Má identita ti umí mnohé poskytnout, tak jako ona umělkyně 

Žena do které jsem se zamiloval, hlouběji ponořil a to je celý příběh 

Smísil se mi její parfém s polibky a doteky vášně, které nezebou 

Zachvějí se mile až do mé šíje zad, jako by tj byla 

Jako by tu vedle mě seděla, slyším její zvonivý smích 

Dlaně tak krásné, vymodeloval ji samotný Bůh nebo anděl? 

Posléze 

Jak je snadné 

Já uvěřil kouzlům a že mi je Bůh posázel bohatě a štědře před dveřmi 

Rád jsem duší cestovatel, poznání tolikero kultur a svárů

Mezi lichoběžníky v hrdé pásy šelem, však pro tu nevinnost 

Obětoval bych jí celý svět, celou svoji čest a ona se na mě pohlédla

Nemusel jsem říkat nic, přišlo ucelené jaro na předměstí 

Vykvetla jako Magnólií strom, měl jsem jej v zahradách 

Posléze 

Jak je snadné 

Svou tvrdou pílí vytvořil jsem hmotné, materiální statky 

A ona vklouzla do mých pokojů, hrdě vtancovala jako sen 

Jako hebké chmýří, z nebe padá mnoho peříček 

Hojná přítomnost andělů, ona je sama anděl, to jsem se dovtípil 

Všechna ta svornost a elegance jak sebevědomě kráčí 

Každé ráno žije další příběh na pokračování, hudbo pěj ! 

Chytni mě za srdeční slabiny, mé údy co se chtějí dotýkat 

Posléze 

Jak je snadné 

Určit to místo, do kterého mě zasáhla jako struna na harfě 

Když v divadle začali hrát, byl to zrovna fenomenální děj 

Můj prvotřídní koncert k proclení, ty emoce za sebou 

Plní tě na jeden tón a následuje vzápětí silnější 

Zformovala mé srdce láskou a já nasál vůni ebenového dřeva 

Ze všech pomůcek na hudbu, na vytvoření rytmů 

Posléze 

Jak je snadné 

Zveličil jsem její osobu, táhla se podél mých paží 

Její projekce lásky neuvěřitelnou sílu má, je jako opera 

Do které člověk musí vyrůst, dozrát, jako chuť oliv 

Tak nepředvídatelná, poskytla mi něhu na mé zápraží

Byl jsem kdysi muž tak neproniknutelný do svých skořápek, vrstev emocí 

Buď mou píšťalou co má pronikavý hlas a odér 

Laskavost se mi sama vkradla do očí, nebyl to pouhý přelud existence 

Posléze 

Jak je snadné 

Patřit někomu, kdo žije jako bohém, pánové, já se zamiloval do života

Probudila ve mě oheň, motor, to vzplanutí, její ladné křivky 

Kdybych byl malíř, zvolil bych nejjemnější štětec

A vykreslil její lůno jako pohled pro Bohy, tak překvapivě přítulné 

A za tímhle se otáčí celý svět, je ovlivněn krásou zvenčí 

Tak dovol mi přijít blíž a aspoň se moci dotknout 

Toho krásného a citlivého co leží předemnou tak slastně, spokojeně