Pramínek 

Tvých vlasů 

Uzřel jsem na svém polštáři, to abys nemusela domů 

Ruce máš hladké jako plyš, kolébám se rytmem tvých nádechů 

Tak svobodná a krásná připravena jít semnou do nejhezčích gest 

Dál nic nemusíš jen tak stůj a kochej se výhledem 

Který jsem přitáhl lanem jako ten měsíc v luně magické 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Do zlatova propečená tvá vnitřní výzbroj elegance 

Ten hvězdný pás kde střetly se hvězdy ve spojení 

Jsem milou tvou součástí, dýchám na tvoji šíji překvapen 

Kolik lásky umíš dát a milovat tak vroucně a oddaně 

Tichý šepot tvých stop a jdou k mým dveřím, dlouho do noci se svítí 

Vítá tě domov můj, již z dálky cítím tvou vůni 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Něžně mi sklouzl k mému čelu, jsi tak přecitlivělá 

To mám na tobě vážně rád, zkus mne semknout 

Ve své říši snů, pozoruji jak klidně spíš mezi obláčky mraků 

Sytím svůj pohled mezi záře světa, tvá přepychová aura 

Jako by tu stále čekala až projevím svůj zájem o pozornost

Je odemně fér, svlékat každou vrstvu zvlášť s odměnou polibků 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Hýbe mými vesmíry, sahám o poznání výš, není nic co bych nespatřil 

Ale tvá kašmírová ústa, hřejí již nesporně z dálky tvých úsměvů

Pojď už blíž, abych tě políbil na cestě domů, spěchat nemusíš 

Skutek mám, jako mísu plnou perel a drahokamů 

Tobě věnuji důsledek mého myšlení skrz vzpomínky malebných zázraků 

Vzal jsem plátno a nakreslil duhu skrz akvarely 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Nehodlám přestávat s oznámením, přáním se ti dvořit 

Jsi dnes tak ušlechtilá zpoza úsměvu Mony Lisy jsi prostě skvost 

Vyhradil bych cestu k tobě za Tebou, tak bych pochopil smysl mého života 

Ty nic nemusíš, stačí že existuješ po svém a v čiré radosti 

Jsem rozmnožitel úspěchů a ty na ně myslíš, jak jsi sečtělá

Má studna moudrosti, po okraj přeplněná metaforou 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Mám zase přání, se tě vesměs celé dotknout 

Vzít si to gesto krás, ty usměješ se mi do dlaní 

Nemusíš říkat nic, ty mi za to stojíš, hluboce jsem přesvědčen 

Chráníš něco, co mi uniklo z pozornosti, z mých dozorů 

Asi to tak mělo být, jsem duch obroditel nových spojení 

S anděly za zády v ovocných šťavnatých melasách z plodů mé práce 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Pohladil tvé rámě, došlo k odzbrojení, říká se tomu chtíč 

Dál ani už krok nebo se neudržím, projevit se blahosklonně 

Máš před sebou zástupy milých gentlmanů a pánů 

A vždycky právě včas, usměješ se jako ta hvězda z nádvoří 

Na vysokém stromku borovicových krás, jediná nota za úplňku 

Osmělit bych se měl v dalším bádání, kde se rodí takové princezny 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Spěchal jsem jak nejlépe dovedu, nejrychlejší cestou za úspěchy 

A tak mi teď připadá, kdo se na mě dívá když je semnou 

Jako ty jsi uměla, věrná s oddaností rovná se Bohům lásky 

Mystického poznání jsem rozšířil až po okraj 

Za jakou cenu, když tu nejsi, proč se znova ptám? 

Ty někde v údolí, kde svítí lampy a mlžný je opar, cestu tam neznám 

Pramínek 

Tvých vlasů 

Hrdě se skrývá v dlani tvých milenců a společného soužití 

Však na misce vah, má každá mince svou cenu jako na horách 

Vylezu ten kopec do stráni, krajina jako malovaná bílou barvou

Tak nech zazní mé vyznání, miloval bych a moc rád

Slyšel jsem tvůj smích, tak mistrovsky hřál, uklidnil na dálku 

Pojď semnou cestou k červánkům do bílé pohádky všech princezen