Vítr

Vezme tě do dlaní

Jako nádhernou pohádku, tu nejoblíbenější, nejkrásnější 

Nalezne si v srdci nového místa a je k popukání 

Tak zábavná jak jen umí být, tiše obejme tě, Tebe celého 

Až po konečky prstů, je neuvěřitelná, přitom můžeš se ji dotknout 

V miliónech doteků, reakcí vynesená do nebes 

Baldachýny mraků se spolčili s druhy vesmírného milování 

Vítr 

Vezme tě do dlaní 

Stiskne nejvíce jak umí, tak pevně, nastává evoluce ve vědomí 

Části, co se rozutekly kdo ví kam, vábím je zázračnou silou 

Je božské dozvědět se celou pravdu, na tom stál celý můj život 

Anděl mi vždycky poradil, věř sám sobě, nenech se zmást 

Autentická je naše empatie, vnímat v lidech okolo jejich pravdu a účel s námi 

To osvobozuje vše, co jsme se doposud naučili 

Vítr

Vezme tě do dlaní 

A bude velice opatrný, tak moc citlivý jak si zasloužíš

S Tebou zacházet jen mile hezky, vždycky to tak mělo být 

Duše odhaluje postupně to, co ji přikázali skrýt a myslet si 

Mám ten dar do svědomí, že postupně budu přicházet

Jak to tenkrát bylo, pravda je tak důvěrná přítelkyně 

Přichází sama od sebe a je volná ve svém projevu

Vítr

Vezme tě do dlaní 

Najde si způsob jak se sama vyjádřit, projevit

Nádhernou cestou volného pouštění, však v působivé eleganci 

Vždycky tady byla, popírána a zastrašena viníky

Nevadí, já odpouštím lidským slabým charakterům 

Je mnoho důvodů, proč teď můžu milovat svět jinak 

A život jako takový, bezpečí mám obzvlášť veliké 

Vítr 

Vezme tě do dlaní 

A bude pokračovat v hýčkání, ošetří tvé hluboké rány 

Nepustí k tobě nikoho, kdo není hoden úcty a obdivu 

Viník sám zaplatil nejvyšší cenu a já teď dostávám to

Co mi pomáhá vybudovat nový svět bez lidí jako jsou oni 

Tolik světla se prosakuje skrz okna, příroda umí pořádně otevřít oči 

Jsem grandiciózní svým projevem, protože už mohu 

Vítr 

Vezme tě do dlaní

Vše začínalo slibem, už bude mile hezky, jako v pohádce 

Tak začíná správný příběh opravdových kapitol v obsahu knih 

Které píše sám život, za trpělivost, čím si člověk prošel 

Otevírá se skvostná cesta, pro ty vyvolené s citem 

Který umí projevit čistá duše, to protože nezapomněla 

Na vlastní přirozenost, být dítkem božím, šťastným 

Vítr 

Vezme tě do dlaní 

A spojí se důležitá část vzpomínek, s buněčnou strukturou 

Plně funkční neurony sloučí tu hvězdnou síť vzruchů 

Promítnou se gesta, činy za mladého života až po stáří 

Každá duše je viditelná, oči jsou přímý zrychlený pohled do nich 

Cílím velmi přesně srdeční čakrou navážu na nedokončené 

A pak vyzrálý duch bude tvořit snáz, dostal nejlepší péči 

Vítr 

Vezme tě do dlaní 

Zpodobní rytmy klavíru, sólovité klapky, nepřestává hrát 

Muž, který to celé vymyslel, můžeš mu říkat Bůh 

Jsi připravený vystavit se všemu, co bylo žádané

Pravdy se nebojím, bortí staré mosty odlukou 

To jak duše hříchy pouští a vzniká dál v pevných bodech 

Její sláva, která byla předána z hvězd, Orionu a hvězdném pásu

Vítr 

Vezme tě do dlaní

Rodíme se tak nevinní, čistí jako Lilie v zahradách 

Tlak a působení světa má na nás podíl, však svobodná vůle 

Svůj efekt má, když zrodíme se z lásky a milování 

Bůh je náš spasitel, utišitel, a jakou volnost má můj duch 

Dokážu se ztotožnit s pravdou a smysly víc zbystřené 

Vystupuji z řady generační linky, já sama jako Bůh, jako vesmír 

Vítr

Vezme tě do dlaní 

Hladí tě a šimrá na hezkých místech, které tě těší 

Už můžeš dovolit lásce a světlu vstoupit tam, kde ještě nebyla 

Spatřil jsem to dávno předtím, než začalo úsilí se zachránit 

Nikdo zlý zamnou už nemůže, opouštím strach a chmury

Kterých jsem se už nabažila, a jdu cestou znovuzrození 

S láskou a pokorou děkuji, tomu nahoru v nebi 

Co miluje mě mnohokrát po všech inkarnacích, životů mládí duše