Zkus 

Se mě dotknout 

Uceleně pohladit, najdeme společný cíl naší radosti 

Dám do toho cenný podíl mé lásky, tak otevři oči 

Vím, že o to stojíš, tak moc dobře tě znám od malička 

Stojím před Tebou, jsem tvá citová součást, anděl k zulíbání 

Anděl strážný, který tě ochrání a milovat nepřestal …

Zkus 

Se mě dotknout 

Získám ještě víc a něco asi objevím, přichází další pozlátka 

Do mých očí, ty jsi u toho byl, ty jsi to celé naplánoval 

Tají se mi dech, co je nejkrásnější, jsi to ty má čistota 

A stále se mi chvěje hlas společnou blízkostí vyletíme až na měsíc 

Pojď něco ti pošeptám, další tajemství současného života 

Spalo v obloze ve hvězdách, čeká už jen na Tebe…

Zkus 

Se mě dotknout 

Má milá pavučinka přání, chyť tu síť, hebké nitky do zákulisí 

Zvedám oponu, jsem na předměstí, z nebe padají chuchvalce, vločky 

Je to něha tebou opřená o pevný bod mé šíje 

Budeme si hrát já a princ, vykročíme rovnou k nám 

Zamáváme skrz ploty do zahrad topolů a Magdalenka Máří 

Cítím to vábení je jako jemný větřík v povzdálí 

Zkus 

Se mě dotknout 

Něco tě naučím, budeme šeptat ať nás nikdo neslyší 

Tak jde něha do nás, sevřu jemně pěsti, putuje mnou chtíč 

Uskutečněná touha, vešla přímočaře skrz naše vesmíry 

Zatancovala před krbem jako plamínky zvláštní 

Mohu se nadechnout a dívat se na tebe před námi 

Rýsuji moukou pevnou zákrutu bez ustání 

Pomaloučku se zvedáš jak vysoký dub, maják

Zkus 

Se mě dotknout

Dojde ke splynutí a hra, kterou jsme si sami vymysleli 

Někde se ti schovám , však na výslunní, všechno pak bude pryč 

Jako studánka okrová, můj přístav snů a nadějí 

Že se zase vrátíš a znovu uvěříš ve mě, jsem ráda poletucha 

Mám odolnost vznešenou, pevná jako skála, jasný cíl je už blízko, bezostyšně 

Možná o mě ještě uslyšíš, lidé si o mě rádi povídají 

Zkus 

Se mě dotknout

Tak jak umíš, znám tvé pohyby, jak mě sytíš pravou láskou 

Udržuješ pohled, na komodu dřevěnou, schovává vzpomínky 

Mé puntíkované šaty, jak jsem sklízela tvůj obdiv

Hladil jsi mi ruku a líc, celí šťastní, světlo mé je v nás

A drží nás dohromady, jako kus hmoty hornin 

Odfoukávám zlatý prach, jsme tu víc jak století 

Zkus 

Se mě dotknout

Napínáš mě ještě chvíli, pak sázíš rty na mà místa 

Byla kdysi nevinná, nepolíbená, jak mým ústům chutná 

Voda stékající v dešťových kapkách, maluji si ve vizích 

Tvé úsměvy a pak odcházíš a zase scházíš, pak se navracíš 

Jsi jako leporelo ze vzácných skrýší, z dřevěné skříně 

Mezi stohy pohlednic a fotografií o tobě a po tobě 

Zkus 

Se mě dotknout 

A víc se posílit, nechat mě obživnout do aury zase svítí 

Náš kouzelný měsíc, přinesený z nábřeží, stávám se úplnou, celou 

Nic mi nechybí, ty mi nechybíš, stal jsi se přízrak 

Stál u mých dveří, odpusť mi dál už nesmíš 

Zvolila jsem sebe a svého mistra lásky kreativního učení 

Dám mír dnům kde jsi nebyl a nechtěl jsi nás společně 

Zkus 

Se mě dotknout 

Jsem imunní, nezranitelná, v rytířském brnění 

Ochráněná všemi vesmíry, kouzelnými formulkami 

A svou myšlenkou ti natrvalo odletím a už mě nechytíš 

Protože mé tempo je rychlejší, než to tvé 

Posouvám se myslí a silou vůle, je svobodná jako já 

Mé vyšší já mi posílá vedení se osamostatnit, a budu změněná 

Už se nevrátím, má duše je čistá nevinná 

Zkus 

Se mě dotknout 

Počkám ještě chvíli, něco si ověřím a pak se ujistím

Že všechno byla pravda, co jsem si myslela, jak radila mi intuice

Mám dar, nepletu si lidi, nepletu si tváře, a ty sis něco vzal 

Co ti nepatří, a ty mi to někdy vrátíš sám za sebe 

Protože jinak nebudeš chtít na cestu domů, ještě se rozloučíš 

A pak tam budeš stát, sám za sebe jako já nyní a stále v lásce